1945 - 1960
A psal se květen 1945 kdy jsme se ve Slivenci setkali s našimi osvoboditeli, Sovětskou Rudou Armádou. Na valné hromadě roku 1945 konanou v neděli 15. července jsme vzpomněli zemřelých členů v době okupace:V. Černého st.,K. Červenky a výborného hráče a společníka Jendy Volfa a již v osvobozené vlasti zesnulého Jos. Soukupa. Hlavním přínosem a radostnou skutečností byla zpráva přítomného tehdejšího starosty Bedřicha Růžičky, který oznámil přítomným, že od 31. srpna 1945 jest k dispozici pozemek ku stavbě hřiště.
Byl to pozemek, na kterém dosud stojí dnešní hřiště. Mnoho práce, mnoho času si vyžádala úprava dnešní hrací plochy. V roce 1946 byl výbor doplněn Jos. Cicvárkem. V červnu téhož roku pořádán sportovní den. V odbíjené první místo získal AFK a v běhu štafetovém druhou cenu. V běhu na 5 km se umístil Vendík Halada na druhém místě, třetí místo obsadil Jan Janáček.
Dne 10. června 1946 jsme hostili 11. Internacionálu v čele s J. Němcem, A. Pučem, K. Podrazilem aj. Slivenec prohrál 5:3. Za hosty všech 5 branek docílil bývalý postrach brankářů Toník Puč. Za Slivenec Jan Trnka skóroval 2x a jednou dal gól Oldřich Vácha. V říjnu jsme doprovodili na poslední cestě Jos. Šimáčka. Velkou radost měl výbor, hráči i příznivci z postupu A mužstva do 2. třídy. Stalo se tak za trenéra Fr. Nováka. Nejlepší střelci sezony byli Burle V. se 33 brankami, Trnka Jar. 29, Volf O. 21, Halada V. 18, Vejvoda Jos. 9. Nacházíme prvé zprávy o vstřelených brankách dorostu na kterých se podíleli Šimáček L. 18, Stros V. 5, Kadeřábek Vl. 4, Starec K. 3. I žactvo je již podchyceno jmény Kříž T., Hladík, Pecháček Zd., Vosmík K. Ze starého výboru odešel Rudi Sluka, který vykonal mnoho užitečné práce ve vedení žactva.
V roce 1947 jsme doprovodili k věčnému spánku kamaráda, brankáře Vojtu Šaldovského. Zájem o kopanou byl výrazně vzrostl na 208 členů. Vedoucí dorostu O. Kolín oznamuje, že jeho svěřenci se umístili v Žákově poháru na 2. místě a z Radotína dovezli pohár za umístění v bleskovém turnaji. Ze zprávy náčelníka A mužstva se dovídáme na schůzi přednesené 9. srpna 1947, že jsme promarnili velkou příležitost, neboť o pouhý bod jsme zůstali zpět za Všemíry, které postupují do B třídy. Pamětníci rozhodujícího zápasu ve Všemírech však dobře pamatují, že výsledek ovlivnil rozhodčí Plecitý, který nařídil proti Slivenci pokutový kop za ruku Jos. Vejvody, která však nebyla. Nevykopaná B třída byla uložena při schůzi do malé černé truhly se jmény všech zúčastněných hráčů včetně náčelníka a po smutečních obřadech uložena do klubového archivu.
Dne 16. srpna roku 1947 se uskutečnil ve Slivenci díky spolupráci s Jiskrou Hlubočepy a jejím sekretářem B. Kloubkem první mezinárodní zápas se Slovanem Vídeň. Výsledek byl 6:5 pro Slovan. Naše branky vstřelili Volf O. tři a po jedné Kadeřábek s Trnkou. Čestný výkop provedl Josef Bican míčem, který před byl utkáním shozen s letadla na hrací plochu ženou – letkyní, jejíž jméno není zaznamenáno. Akci zprostředkoval náš příznivec, bývalý kapitán letectva. Záštitu při zápase měl MNV v čele s předsedou Sailerem. Ve stejný den byla Jos. Cicvárkovi předána upomínková vlajka za 500 zápas v barvách Slivence.
Dne 18. září téhož roku se přestěhoval do pohraničí předseda K. Müler a za jeho zásluhy o Sliveneckou kopanou, bylo mu předáno stříbrné pouzdro na cigarety s věnováním. Na valné hromadě v roce 1948 byl zástupci MNV předán předsedovi obraz s fotografiemi ze zápasu Slivenec – Slovan Vídeň. Přítomnému lékaři dr. Sehaakovi byl předán zasklený lept města Prahy za bezplatné lékařské prohlídky našich hráčů.
Na základě sjednocené tělovýchovy slučuje se AFK dnem 21. dubna 1948 s tělovýchovnou jednotou Sokol ve Slivenci a přejímá hlavičku ,,Sokol Slivenec oddíl kopaná“ V mistrovství na rok 1947/48 hrál Slivenec 2. třídu. Postupovali Štěchovice se Zbraslaví.
Na podzim roku 1948 se hrálo mistrovství pouze jednokolově. Byla to náhradní soutěž, tak říkajíc o hubičky, nikdo nikam nepostupoval. Poškozeny byly Řeporyje, které obsadily 1. místo, Slivenec byl 2. Dorost se umístil v mistrovské soutěži na 2. místě. V poháru na turnaji v Radotíně skončil mezi 10 účastníky na 4. místě.
V roce 1949 byl zaplacen dluh 15 000,- Kč, které si oddíl vypůjčil v Kampeličce v roce 1946 na postavení kabin. Do oddílu přestoupil Jar. Zima z Lipan a M. Dvořák z Chuchle, kteří se osvědčili na výbornou. Ačkoli při sjednocené tělovýchově se mělo sdružit více oddílů v místě dohromady, stal se opak.
Objevilo se mnoho nových klubů založených při závodech, které nad nimi měli patronát. Tím se počet klubů vlastně zvětšil a byly rozšířeny třídy. Do vyšších tříd byly zařazeny oddíly, které nad sebou měli patronát nějakého závodu. Jelikož ve Slivenci v té době žádný větší závod nebyl, byli jsme zařazeni do 3. třídy, oddělení N v Tyršovém kraji s následujícími oddíly: Horoměřice, Řepy, Nebušice, Střešovice, Neporyje, Zličín, Čechie 3, Hlubočepy, Olympie I, Viktorie Malý Břevnov, Radlický, Malostranský a Jinočany.
Tato hluboká nespravedlnost se dotkla našich hráčů natolik, že se do toho dali a než skončil rok vykopali 2. třídu znovu. Zasloužili se o to: Pařízek V., Cicvárek Jos., Feřtr Jar., Starec K., Vácha O, Halada V, Šimáček L., Volf O, Zima Jar., Trnka Jar. A Míla Dvořák za vedení náčelníka Fr. Janovského. Celkem 22 zápasů této mistrovské soutěže bylo vyhráno, třikrát se remizovalo a přemožitele jsme našli pouze v Horoměřicích. Příděly dával Slivenec pěkné, jak napovídá říká skóre 130:34 v náš prospěch.
Na výroční členské schůzi v roce 1950 žádal o zproštění funkce pokladníka V. Král, který byl pravým mužem na svém místě. Těžko a velmi nerad platil. Všechno si dvakráte ba třikráte ověřoval, doklady si nechal podepisovati pěti svědky a pak moc nerad se loučil se svěřenými penězi. Vydržel ve své funkci pokladníka 7 let a velký náš dík, buď mu slabou odměnou. Na jeho místo byl zvolen Vlasta Cicvárek, který šel ve šlépějích svého předchůdce. Dostal-li někdo od Václava málo, od Vlasty vůbec nic. Obvyklá jeho odpověď zněla: ,,nech to na příště, já nemám sebou peníze“.
Na jaře roku 1950 se umístil dorost v Žákově memoriálu na 3. místě. Bylo jim i vedoucímu poděkováno. V polovině roku vrátil se zpět do Slivence bývalý předseda K. Müler a když viděl, že to dobře vedeme, ujal se opět místa předsedy za Fr. Žilinu, který tuto odpovědnou funkci zastával k veškeré spokojenosti do září roku 1947.
V mistrovské soutěži skončil Slivenec na 4. místě, v čele se umístily: Vyšehrad, Čechie I, Mitas XX. V roce 1951 jsme hráli přebor okresu Praha – jih s oddíly: Radotín B, Lahvice, Zbraslav, Chuchle, Modřany, Lipany a Třebotov. V červnu 1951 sjednal nám zápasy v Nejdku a v Chodově u Karlových Varů náš bývalý odchovanec Jenda Ledvina, který tam fotbalově působil v Kokosu Chodov. Z Nejdku jsme přivezli upomínkovou vlajku a z Chodova vázu zdobenou zlatem a kobaltem.
Někteří účastníci vzpomínají dodnes tohoto zájezdu. Ke 25. výročí založení kopané v Chuchli byl určen náš oddíl jako reprezentant okresem Praha Jih při jejich oslavách. Dne 13. září 1951 převzal funkci jednatele Míla Forejt a uvedl se spisem ,,Historie kolem buldozeru“. Tato brožurka objasňuje kolik času a pochůzek si vyžádalo, než k nám buldozer vůbec přijel a než srovnal a dal do roviny dnešní hřiště. Buldozer odjel, ale zůstaly po něm krátery jako po zemětřesení. Nezbylo nic jiného členům, než vzít do rukou nářadí a upravit povrch hrací plochy, jak náleží. A hodně dlouho volali na Mílu členové,, Haló Mílo, vobjednej zas ňákej buldozer“.
Přibližně v té době současně končila mistrovská soutěž, ve které Slivenec stanul na špici tabulky a probojoval se do finálové skupiny o titul přeborníka okresu Praha Jih. Z těchto finálových zápasů vyšel Slivenec jako vítěz, maje za sebou Štěchovice a Všenory. Získaný titul přeborníka nás opravňoval státi se účastníkem krajského přeboru. Podmínkou však bylo určeno vybojovat si tuto příslušnost s oddíly Příbram, Beroun, Hořovice a Dobříš. Byli to však pro nás ostřílenější soupeři a porazili jsme jedině Příbram 6:1, v Berouně jsme prohráli 5:1, v Hořovicích 4:1 a na Dobříši 5:2.
Toho roku bylo jméno Slivenec v dobrém kurzu. V Berouně jsme hráli před 6000 diváky, v Hořovicích shlédlo náš zápas 3000 diváků. A na podzim roku 1951 se stalo jméno Slivence velmi populárním. Stalo se tak u příležitosti odvetného utkání s Likosem Chodov ve Slivenci, kdy zápas byl zařazen do Sazky. Od roku 1945, kdy bylo získáno nové hřiště, bylo na něm ku dnešnímu dni odpracováno 3200 hodin, na nichž se největším počtem podíleli: Vácha A., Cicvárek Vl., Křížek Jos., Smolík Jos., Plecitý Jos., Zikán Vl., Vlk T., Volf O., Věchtík Jar., Kadeřábek Vl., Hajrovský J., Pavlis J., Janáček Jan, Cicvárek Jos., Janovský Fr., Mašl V., Pešout Fr., Polák Č., Dvořák Jos., Sýkora V., a Mareš B. a další a další vesměs členové i hráči.
S proměřováním pozemku k úpravě hřiště měl velkou práci Jenda Svatoš jemu též patří náš velký dík. Na odvozu odkopaného materiálu, na jeho přemístní bez náhrady se podíleli Státní statky, Hájek V., Slavík m., Žilina J. V tomto úspěšném roce dovídáme se ve zprávě náčelníka, že největší účast při zápasech měli: Vácha O., Volf O., Šimáček L., Morstein J., Kadeřábek Vl., Novák K., Trnka Jar., Pařízek V., Dudáček Jiří, zikán Vl., Halada V., Justian Jar., Cicvárek Jos., Starec K., Čepička V., Mužstvo doplňovali. Drtina F., Morstein Kája, Janáček Jar., Věchtík Vl., Vystyd J., Kalina Zd., Plecitý J., Majer M., Feřtr j., Soukup Míra, Vácha Vl., Stejskal K., Feřtr Jar., Novák Ant., Dvořák Jos. I, Vosmík K., Hájek O.
Králem střelců v roce 1951 byl L. Šimáček se 47 brankami. Nutno dodat, že by nebyl, nebýt Oty Volfa. V té době neměl náčelník starosti s nedostatkem hráčů. Škoda, že Láďa po návratu ze základní vojenské služby nedostal byt ve Slivenci, naše kopaná tím ztratila mnoho. Radost nám připravili dorostenci, kteří v mistrovské soutěži obsadili 2. místo. Opru měli v té době v Béďovi Marešovi, Kozlovi ve středu zálohy, který též byl povolán do reprezentační 11 okresu Zbraslavského, která získala v roce 1951 titul mistra ČSR.
Žáci ve stejném roce sehráli pouze 6 zápasů, za to všechny vítězné. V důsledku zdárné reprezentace bylo okresem Praha Jih uděleno čestné uznání: Kratochvíl A., Mareš B., Volf O., Trnka Jar. Samotným oddílem byla O. Volfovi v upomínku na 500 zápas předána vlajka. V roce 1952 jsme se zúčastnili kremace našeho bývalého předsedy Mil. Kříže. Na výroční členské schůzi zhodnotil sekretář loňské mistrovství a zhodnotil slušné vystupování hráčů na hřišti. Za celý rok byl oddíl kopané volán pouze jedenkráte do disciplinární komise a udělený trest byl důtka.
Zhodnotil vysokou morálku mužstva po stránce beztrestnosti a končil svoji zprávu slovy: ,,Né honbu pro body za každou cenu, né surovostmi, nadávkami a sprostotami vůči rozhodčím a protihráčům, ale umírněností, klidem a rozvahou bez zbytečných úrazů, které vyřazují závodníky někdy na dlouhou dobu ze sportu i zaměstnání, čímž vznikají rodinám postiženého i celému národu velké hospodářské ztráty“. Současně ve stejném smyslu apeloval i na naše příznivce a diváky. Relace v rozhlase na hřišti byly v tomto duchu přednášeny vlastním stylem příznačným pro Václava Halamu, kterému vypomáhal při výchově diváků M. Fores. Škoda, že Míla toho nechal. Je dobře toto si stále připomínat a zdůrazňovat těm našim nejmladším, aby po dlouhá léta budovaná dobrá pověst oddílu nepřišla několika neukázněnými jedinci na zmar.
Vedoucí dorostu St. Lipert oznamuje, že jeho svěřenci získali v Radotíně na bleskovém turnaji ze 1. cenu vkusnou plaketu. Nakonec členské schůze přišel s návrhem Jos. Plecitý, aby brankářům byly prodlouženy úbory, k čemuž zapisovatel Mir. Houda poznamenal, že Plecitému vyhověno, ale schůze prodloužena nebyla a předseda ji ukončil v 11.45 hodin.
Dne 1. června 1953 oznamuje pokladník, že v důsledku měnové reformy má na hotovosti místo starých 6 975,- Kč, pouze 289,31 Kčs nové měny a dodal ,,to mělo přijít, když byly dluhy“. Dne 3.září 1953 bylo odesláno hlášení OV Sokola o odpracovaných 159 hodinách při žňových pracích.
Psal se rok 1953, kdy dorost Slivence porazil rozhodným způsobem soupeře na okrese Praha Jih a získal titul přeborníka. O tento velký úspěch se zasloužili: Kratochvíl A., Cicvárek Vítězslav, Klokan J., Dvořák J.II, Marek Mir., Žilina Zd., Tomšů Jiří, Piskáček Jind., Křížek Zb., Žilina M., Panýrek L. a Žíla Vl. A mužstvo se střídavými úspěchy se umístilo ve středu mistrovské tabulky.
Dne 12. srpna 1954 se vzdal funkce náčelníka, kterou převzal Vl. Cicvárek, po němž pokladnictví přejal František Holub. Ten překonal oba své předchůdce pokladníky dokonale. Peníze sice inkasoval, ale neplatil nikomu. Vedení žáků a dorostu převzal T. Vlk. V mistrovství roku 1954 A mužstvo se umístilo za odvěkým rivalem Štěchovicemi na 2. místě.
Výroční členskou schůzi dne 15. března 1955 zahájil nově zvolený předseda Jos. Smolík za zemřelého Karla Mülera, se kterým jsme se rozloučili v únoru 1955. T. Vlk uvádí ve své zprávě, že dorost se umístil v mistrovství na 2. místě za S. Říčany a v dorosteneckému pětiboji obsadil prvé místo. Na celoročním aktivu ve Smetanově síni v Praze bylo toto umístění krajem oceněno předáním bronzové sošky dr. Miroslava Tyrše, zakladatele sokolstva.
A mužstvo se v roce 1955 probojovalo do I B třídy. Na celoročním aktivu za účasti zástupců okresu i kraje byl nám předán diplom za postup, závodníkům jmenovitě diplomy spolu s odznaky na stuhách. O postup se zasloužili: Kratochvíl A., Novák K., Klokan J., Starec K., Tomšů J., Žilina M., Štros V., Volf O., Křížek Zb., Justian Jar., Čepička V., Trnka Jar., oba Dvořákové, Vosmík K., Drtina Fr., Halada V. a Marek M. Oslav 1. máje se zúčastnilo členstvo a 2 dresovaná mužstva. Karel Novák byl vybrán do krajské reprezentační 11, se kterou se zúčastnil zápasů v Mladé Boleslavi a na Slovensku.
Žáci dovezli ze Všemír z bleskového turnaje plaketu jako druhou cenu. Za prvé místo v mistrovské tabulce obdrželi od OV ČSTV diplom. V důsledku získání 1. místa byli naši žáci zařazeni do krajského přeboru, kde však proti tělesně vyspělejším soupeřům neuspěli. A mužstvo se v I B umístilo na 8. místě. Na hřišti bylo odpracováno v tomto roce 305 hodin, při zvelebování obce 300 hodin a při žních a výmlatu 320 hodin. Při pokládání parket na Sokolovně odpracováno 56 hodin.
Nastal rok 1957, který nám přinesl velké zklamání. Neboť zatímco v dřívějších letech sestupovaly 3 oddíly, byli jsme postiženi sestupem, ačkoliv jsme byli pátí od konce. A bolelo to tím více, protože do I B třídy jsme se probojovali po dobu existence Slivenecké kopaná po prvé. Výroční schůzi pozdravil předseda MNV V. Šternberk, ocenil celoroční práci oddílu, která byla zhodnocena na výročních schůzí MNV i KSČ. Schůzi pozdravil zástupce Sboru požárníků K. Šimon, neboť mnoho členů oddílu kopané bylo zapojeno v řadách požárníků. Pod dojmem zprávy pokladníka že pokladní hotovost činí 60,69 Kčs byla uspořádána velká tombola s první cenou - televizorem. Tato akce pozvedla pokladnu o rovných 3 029,- Kčs.
Za věrnost ku klubovým barvám byli vlajkou odměněni V. Štros a Jar. Trnka, kteří začínali ve Slivenci od žactva. V tomto roce byla postavena velká vjezdová vrata na hřišti. O postavení sloupu z kamene se velkou mírou zasloužil Jan Čuřík. S ostatními členy bylo odpracováno 1 457 hodin, na nichž se velkým počtem podílely J. Smolík, Vlk T. a K. Novák na úkor své dovolené.
Dne 13.října byla obeslána Štafeta Přátelství s doprovodným dopisem a stuhou. Dorost v roce 1957 obhájil své prvenství v mistrovské soutěži s nejlepším střelcem A. Holečkem. Dne 7 listopadu uctila výborová schůze pietní vzpomínkou úmrtí našeho druhého dělnického presidenta Antonína Zápotockého. Na výroční schůzi konané 9. února 1958 rezignoval na funkci správce majetku Antonín Vácha. Výstroj od něho se vždy skvěla čistotou a mnoho oddílů v okolí nám jej závidělo. Funkci převzal Josef Halama ku své dosavadní funkci pokladníka, kterému byl obětavým pomocníkem bratr Jan Halama.
V létě stejného roku byly kolem hřiště vysázeny topoly. O žních byly našimi členy obsazeny Dva noční výmlaty. V měsíci srpnu zemřel jeden z prvých zakládajících členů František Havlíček. Odešel navždy, ale jeho práci pro českou kopanou si budeme připomínat stále. V roce 1959 jsme se zúčastnili Štafety přátelství. V roce 1959 byl doplněn výbor náčelníkem Fr. Novákem, Stan. Podzemským a Jos. Čermákem. Na jaře postihla oddíl další ztráta ve členství výboru s funkcí pokladníka a správce hřiště Jos. Halmy. Pracoval poměrně krátký čas mezi námi, ale byl vzorem v konání svých povinností. I jeho budeme vzpomínat vždy jen v nejlepším.
Během roku byly zahájeny přípravné práce k jubilejním oslavám 35-letého trvání klubu. První příspěvky na jubilejní fond zaslalo JZD Slivenec, Sbor Požárníků, K. Starec st., spolek chovatelů holubů. Na konci roku byly zbourány staré kabiny, aby se mohlo přikročit ke stavbě nových. Dvanáctičlenná skupina se zúčastnila brigády na úpravě místního hřbitova. Jenda Janáček se svými svěřenci žáky provedli povolenou bouračku domku u školy. Očištěných cihel bylo použito při stavbě nových kabin. Z Barrandova byly též dovezeny staré cihly, které byly čištěny dětmi místní osmiletky, ku kteréžto práci je vodil a nabádal náš příznivec učitel J. Vácha.